Kabir pod Vršatcem

Kabir pod Vršatcem

Z Bratislavy jsme vyrazili na sever slunečným údolím Váhu. Najednou jsme vyjeli na kopec a tam - ááách, jak já mám rád ta panorámata...!

Dvounožci povídaj: "Kabire, otoč se!"
"HA!", zařval jsem, protože jsem se strašně lekl. Stála tam hora jakó... jakó... no jako hora! Dvounožci povídaj: "Kabire, otoč se!"
"HA!", zařval jsem, protože jsem se strašně lekl. Stála tam hora jakó... jakó... no jako hora!

A vedle ní další. Radostí jsem vypískl: "Jupí, dojeli jsme do Dolomit!"
Dvounožci povídají: "Kdepak, tohle jsou Vršatská bradla." A vedle ní další. Radostí jsem vypískl: "Jupí, dojeli jsme do Dolomit!"
Dvounožci povídají: "Kdepak, tohle jsou Vršatská bradla."

Bradla...? Bradla...?

Ale né, bradla jako skály!
Strašně se mi tam líbilo. Sedl jsem si před auto a prohlásil: "A já už dneska nikam nejedu. Já tu chci zůstat. A basta fidli. Přenocujeme tu, žejo, prosimprosim..." Ale né, bradla jako skály!
Strašně se mi tam líbilo. Sedl jsem si před auto a prohlásil: "A já už dneska nikam nejedu. Já tu chci zůstat. A basta fidli. Přenocujeme tu, žejo, prosimprosim..."

A prošlo to. Dokonce jsme ta bradla objeli a našli na druhé straně hotel s výhledem. Jáj, oni tam mají i hrad! A prošlo to. Dokonce jsme ta bradla objeli a našli na druhé straně hotel s výhledem. Jáj, oni tam mají i hrad!

Když zapadlo slunce a z okna už nebylo nic vidět, šlo se na večeři. A já udělal chybu. Dal jsem si aperitiv - Becherovku. Prostě vzpomínka na domov, neodolal jsem... Když zapadlo slunce a z okna už nebylo nic vidět, šlo se na večeři. A já udělal chybu. Dal jsem si aperitiv - Becherovku. Prostě vzpomínka na domov, neodolal jsem...

Nevím, jestli to bylo tou nadmořskou výškou, ale děsně mi stoupla do hlavy. Už u polívky jsem byl značně nahnutej a vtipkoval: Cibulačka, cibulačka, po tý bude slušná hnačka (nový slovenský slovo, co jsem se naučil) Nevím, jestli to bylo tou nadmořskou výškou, ale děsně mi stoupla do hlavy. Už u polívky jsem byl značně nahnutej a vtipkoval: Cibulačka, cibulačka, po tý bude slušná hnačka (nový slovenský slovo, co jsem se naučil)

A u pirožek už jsem se radši podepřel.
Poslední, co si pamatuju, bylo, že jsem zpíval lidovku:
"Hej, tá moja kosa dobre kosíííí..." 
Jó, cestování je fuška! A zítra se podíváme, jak to všechno dopadlo ;) A u pirožek už jsem se radši podepřel.
Poslední, co si pamatuju, bylo, že jsem zpíval lidovku:
"Hej, tá moja kosa dobre kosíííí..."
Jó, cestování je fuška! A zítra se podíváme, jak to všechno dopadlo ;)

Sdílet FacebookFacebook TwitterTwitter Google+Google+ MailE-mail

Další články z rubriky

Fotokabir

Nelidské fotopříběhy ze všech koutů a děr světa. Příběhy a reportáže, to je "Fotokabir".

Smích a pláč jsou nejcennější majetek živého člověka. Jan Werich

10.4.2014 Citáty

WebTop100