Hrůzostrašná chvilka poezie

Hrůzostrašná chvilka poezie

Je po mně!

Kočka strašná jako přízrak
kde se vzala, tu se vzala,
než jsem stačil hodit myšku,
do kouta mě zatlačila!

Nosem do mě šťouchá, funí,
zuby na mě přitom cení,
říká „Neboj, pohrajem si!“
Je mi z toho na omdlení!

Už začíná tasit drápky,
už se chystá do útoku,
nevím ani, jestli stihnu
dopsat tuhle třetí sloku…

Za krkem mě zuby stiskla,
zatla drápy do mé hrudi,
strašně strachy vypískl jsem
a pak…

… jsem se náhle vzbudil.

Fujtajbl, to teda byla noční můra!! To bude těma tropickejma teplotama, asi…

Sdílet FacebookFacebook TwitterTwitter Google+Google+ MailE-mail

Další články z rubriky

Život s Kabirem

Život je plný nejrůznějších zpráv. Já ale negativno vypuzuju česnekem, dávám přednost nadhledu a to dopředu i dozadu. Píšu stručně, píšu rychle, píšu myší. Píšu o všem, všem lidem.

Kdyby byla na olympijských hrách někdy disciplína "spaní", pokusím se o zlatou. Robert Fulghum

9.2.2014 Citáty

WebTop100