Uvažujete o podlahovém vytápění a nic o něm nevíte? V současné době je to velmi výhodné a úsporné řešení dodávky teplého vzduchu do obytné místnosti.

Teplo se šíří rovnoměrněji

Každý z vás si jistě dokáže představit, jak topí plechový či litinový radiátor. Teplo se od něj šíří do místnosti částečně do strany, ale převážně stoupá vzhůru ke stropu. Problém je ovšem v jeho konstrukci resp. poloze. Radiátor je v poloze svislé, a tudíž většina tepla nejprve vystoupá v úzkém koridoru vzhůru do stropu, a teprve pak se teplý vzduch do místnosti rozšíří dál. U podlahového topení v Plzni (a kdekoli jinde) se teplo šíří do prostoru mnohem lépe a efektivněji, potrubí je nataženo obvykle po celé ploše místnosti, případně alespoň v té pochozí části plochy, a odtud stoupá vzhůru rovnoměrněji.

Teplota podlahy v topném podlahovém okruhu by neměla přesahovat 29 stupňů Celsia, o něco teplejší to může být v koupelně, a to je výhodné v tom, že není třeba vhánět do potrubí horkou vodu, jaká proudí v radiátorech, cca 70 stupňů Celsia. Tady vystačíte ohřívat vodu na rozmezí 30 až 40 stupňů Celsia. Jistou úsporu nákladů na vytápění přináší i fakt, že se místnost nemusí vytopit na tak vysokou teplotu, jako u radiátorů, kde bývá ve výšce obličeje horko, zatímco u nohou je poměrně chladno.

Bosá chodidla

V zimních měsících jsme zvyklí chodit doma v ponožkách, právě zejména kvůli tomu, že je od nohou v místnosti vytápěné radiátorem chladněji. U podlahového topení se z ponožek klidně můžete vysvléct, a to i tehdy, je-li na podlaze položená původně studená keramická či kamenná dlažba. Teplo na bosá chodidla je doslova balzám na pochroumanou psychiku, přetíženou stresem, a je to svým způsobem jakási obdoba reflexní terapie. Proč tedy nevyužít tohoto komfortu, když se tím místnost zároveň pohodlně a levněji vytápí?