2. února na Hromnice se slaví křesťanský Svátek Uvedení Páně do chrámu. Matka Marie a otec Josef přinesli Ježíška do jeruzalémského chrámu, aby ho jako prvorozeného zasvětili Bohu. V tento den lidé v dřívějších dobách sklízeli vánoční stromky a betlémy z kostelů a příbytků. Také se oslavovalo pomalu přicházející jaro. Známé jsou pranostiky – Na Hromnice o hodinu více. Na Hromnice zimy polovice. 2. února se světily a dodnes světí v kostelích svíce hromničky, které měly lidi ochránit před hromem, bleskem a ohněm. Lidé si je zapalovali a dávali za okno. Zima ještě nekončí, dlouhé večery si proto můžeme zpříjemnit romantickým svitem svíčky vlastní výroby z včelího vosku.

Provoní a pročistí vzduch, zlepší nám náladu. Včelí vosk ve formě plátů, granulí, pastilek, mezistěn, tabulek aj. se dá koupit například v obchodech s výtvarnými nebo včelařskými potřebami, ale je možné je pohodlně objednat také na internetu. Potřebovat budete ještě bavlněný knot, ostrý nůž, pravítko, pracovní podložku. V některých obchodech nabízejí již připravenou sadu na výrobu svíček. Vyrobit si můžeme svíčku zalitou do nějaké pěkné nádobky nebo rolovanou z plátu z včelího vosku. Pro svíčku zalitou do vybrané skleněné nádobky (od jogurtu, sklenička, vázička) nebo z jiného stabilního materiálu (keramika, porcelán, hliněný květináček) je třeba včelí vosk nejprve ve vodní lázni roztavit (nesmí se vařit).

Předem si ještě připravíme knot o cca 2 cm delší než bude výška svíčky. Zafixujeme ho například kolíčkem uprostřed nad nádobkou a zalijeme tekutým včelím voskem. Necháme ztuhnout a máme svíčku hotovou. Rolovanou svíčku z voskových plátů vyrobíme tak, že nejprve nahřejeme celý povrch plátu fénem, aby byl tvárný a dobře se s ním pracovalo. Pravítkem naměříme a nožíkem upravíme velikost svíčky. Poté přiložíme na kraj plátu knot a rolujeme. Chceme-li svíčku širší, rolujeme najednou pláty dva. Hotovou svíčku můžeme přizdobit mašlí nebo vykrojenými různými tvary z dalších plátů jiných barev – červené, žluté, oranžové, fialové, zelené atd. Například na přírodní svíčku dáme vykrojené zelené lístky.

Pokud vás kroky za poznáním kulturních památek zavedou na Severní Moravu, za návštěvu stojí zajímavá místa, která zmiňuje ve své knize Karin Lednická. Čtivou formou nás v prvním díle plánované trilogie provede pohnutými dějinami na česko-polském pohraničí. Název této knihy je Šikmý kostel, který určitě zvolte při svém putování jak výchozí bod. Nebudete litovat. Šikmý kostel je v naší zemi raritou. Přezdívá se mu „česká Pisa“ a je místem, kolem kterého se točí dějinné události časů minulých o kterých se dočtete.  Byl vybudován v roce 1736 v barokním slohu na místě, kde stál původní dřevěný kostel svatého Martina z roku 1447.

Šikmý kostel nechal zbudovat šlechtic z blízkého panství, František Wilhelm Larisch. A protože v té době bylo v Těšínském Slezsku pojmenováno po svatém Martinovi více kostelů, nově zbudovaný byl zasvěcen svatému Petru z Alkantary. Pohnutá historie tohoto místa, kdy v poměrně krátkém čase klesla půda podloží o 37 metrů a kostel se silně se naklonil a vychýlil. Vyzkoušet si ten zvláštní pocit při pohledu na něho budete moci na vlastní kůži, pokud se rozhodnete pro jeho návštěvu. Dokonce byl zařazen i do České knihy rekordů a kuriozit coby nejšikmějšího kostela na území naší republiky. Jedinečnost rovněž spočívá nejen v historické hodnotě. Ale především v okolnostech, které tuto stavbu postihly. A natrvalo poznamenaly.

V roce 1854 bylo v Karviné zahájena těžba černého uhlí a pod budovou kostela bylo vytěženo 27 slojí v hloubce skoro padesáti metrů. Což narušilo podloží  a hrozilo jeho zřícení. A dokonce byl určen k demolici. V devadesátých letech došlo k zajištění objektu a zároveň jeho generální opravě. Následně se opět stal místem, ve kterém se začaly konat každou neděli pravidelné bohoslužby. Které je možné navštívit do dnešních dnů. Rovněž je možné  s místním panem farářem domluvit prohlídku s výkladem. Jak pro jednotlivce, tak pro skupiny. Vlivem poddolování sice postupně zaniklo celé původní město. Ale jako zázrakem se pár historických objektů, mezi nimiž je i Šikmý kostel, zachovalo.