Pralidé, tedy naši prapředci, se sice potulovali přírodou nazí a bosí, ale to už bylo hodně dávno. Od těch dob se mnohé změnilo, a kdybychom se našimi luhy a háji chtěli podobně pohybovat dnes, dá se předpokládat, že bychom vzbudili opravdový zájem, ale dobře by nám z něj nebylo. Protože by se každý kolem buď dobře bavil, nebo se zajímal o to, zda máme všech pět pohromadě a zda nemáme o kolečko víc.

A to by v podobné situaci nebyla jediná nepříjemnost. Kdybychom se objevili v přírodě tak, jak nás pánbůh stvořil, bylo by nám tam vesměs chladno a než bychom se nadáli, měli bychom přinejmenším chodidla samý šrám a samý puchýř. A pak by se nám šlo jenom velice obtížně dál.
A tak my lidé obvykle nosíme oblečení a boty. A to, pokud možno něco, co odpovídá situaci, ve které se ocitáme.

A co je to nejlepší, co si můžeme obout na nohy, pokud vyrážíme někam do neupravené a nedokonalé přírody? Věřte mi, že to nejlepší nese název trekové boty. Jistě, i jiná obuv by nám někde v přírodě mohla prokázat dobré služby, ale zmíněná obuv je v tomto ohledu přece jenom mnohem dokonalejší.

Když si vezmeme na hory, do lesů nebo na podobná místa se složitým terénem trekovou obuv, máme jistotu, že vybrali-li jsme si tu správnou velikost a variantu, budeme se tu cítit doopravdy komfortně. Protože takové boty pak netlačí, nepromokají ani lehce nepromrzají, a díky tomu jsou v nich nohy jako v bavlnce. Na rozdíl od jiné obuvi, která obvykle tak dokonalá není a na kterou se tedy můžeme jenom těžko spolehnout.

I dnes se tedy můžeme potulovat krajinou a obdivovat její krásy, stejně jako to činili už i nejdávnější předchůdci nás, lidí. Ale na rozdíl od předků, kteří toho moc k dispozici neměli, se můžeme na takové túry připravit daleko lépe. A v trekových botách je to neopakovatelný zážitek. Jaký nám závidí všichni, kdo se někde v terénu potulují v nedokonalém obutí.