Kabirův šťastný návrat

Kabirův šťastný návrat

Dovolená pomalu končila, ale i poslední den jsem toho stihl dost!

Rozloučili jsme se s Vršatskými bradly, sjeli do údolí, projeli pár zatáčkami, skrz dva lesy, přes potok a najednou.... Rozloučili jsme se s Vršatskými bradly, sjeli do údolí, projeli pár zatáčkami, skrz dva lesy, přes potok a najednou....

Juchuchů, jsem doma! Teda doma - na Valašsku! Juchuchů, jsem doma! Teda doma - na Valašsku!

Jeli jsme údolím a u jedný pumpy, kde jsme zastavili, protože jsem musel čůrat, byly tyhle skály. Schválně jestli vám můj účes napoví, jak se jmenovaly...
...no jasně, Čertovy :) Jeli jsme údolím a u jedný pumpy, kde jsme zastavili, protože jsem musel čůrat, byly tyhle skály. Schválně jestli vám můj účes napoví, jak se jmenovaly...
...no jasně, Čertovy :)

A protože s dvounožcem to v údolí nikdy není na dlouho, najednou jsme odbočili a ocitli se na kopci plným sněhu a juchajících šuhajů... A protože s dvounožcem to v údolí nikdy není na dlouho, najednou jsme odbočili a ocitli se na kopci plným sněhu a juchajících šuhajů...

...a chlápků s ovcema za krkem... ...a chlápků s ovcema za krkem...

...a dokonce i sněhuláky tu měli lidový! Ať žije Soláň! ...a dokonce i sněhuláky tu měli lidový! Ať žije Soláň!

Děkuji Soláni za vřelé přivítání a dovoluji si tímto místní vlekaře upozornit, aby si přetočili kalendář, hi hi. Děkuji Soláni za vřelé přivítání a dovoluji si tímto místní vlekaře upozornit, aby si přetočili kalendář, hi hi.

Na Soláni jsme si dali oběd a pak frčeli ještě kousek dál, když jsem najednou uviděl nádraží. 
"Já pojedu domů vlakem!" vykřikl jsem nadšeně. Na Soláni jsme si dali oběd a pak frčeli ještě kousek dál, když jsem najednou uviděl nádraží.
"Já pojedu domů vlakem!" vykřikl jsem nadšeně.

A jel. Na pokladně jsem svědomitě předem nahlásil platbu kartou, ale když jsem na paní pokladní vytáhl srdcový eso a hotovost, moc se tomu nesmála. No nic... A jel. Na pokladně jsem svědomitě předem nahlásil platbu kartou, ale když jsem na paní pokladní vytáhl srdcový eso a hotovost, moc se tomu nesmála. No nic...

Na ceduli jsem si vyhledal správný nástupiště a šel čekat na vlak. Na ceduli jsem si vyhledal správný nástupiště a šel čekat na vlak.

A tam se stal menší trapas. Byl jsem asi dost nedočkavej nebo co, no každopádně se najednou z ampliónu ozvalo:
"Pozor, hlášení. Žádáme myš na třetím nástupišti, aby v zájmu vlastní bezpečnosti ustoupila za žlutou čáru. Opakuji: Žádáme myš na třetím..."
Všichni na mě koukali a já zrudnul jak pivoňka. A tam se stal menší trapas. Byl jsem asi dost nedočkavej nebo co, no každopádně se najednou z ampliónu ozvalo:
"Pozor, hlášení. Žádáme myš na třetím nástupišti, aby v zájmu vlastní bezpečnosti ustoupila za žlutou čáru. Opakuji: Žádáme myš na třetím..."
Všichni na mě koukali a já zrudnul jak pivoňka.

Ale zas tolik se na mě mí spolucestující asi nezlobili, protože mi ve vlaku udělali místo u okýnka a já už jen počítal pražce a mumlal: "Už tam budem? Už tam budem?" Ale zas tolik se na mě mí spolucestující asi nezlobili, protože mi ve vlaku udělali místo u okýnka a já už jen počítal pražce a mumlal: "Už tam budem? Už tam budem?"

Jen co jsem dorazil domů, dal jsem si horkou sprchu, oblíkl čistý triko a zasedl za počítač, abych vám to všechno ukázal.
No a dál už to znáte ;) Jen co jsem dorazil domů, dal jsem si horkou sprchu, oblíkl čistý triko a zasedl za počítač, abych vám to všechno ukázal.
No a dál už to znáte ;)

Sdílet FacebookFacebook TwitterTwitter Google+Google+ MailE-mail

Další články z rubriky

Fotokabir

Nelidské fotopříběhy ze všech koutů a děr světa. Příběhy a reportáže, to je "Fotokabir".

Smích a pláč jsou nejcennější majetek živého člověka. Jan Werich

10.4.2014 Citáty

WebTop100