Kabir a nejlepší marmeláda světa!

Kabir a nejlepší marmeláda světa!

Vstával jsem v pět hodin ráno a lamentoval, co jsem to zase jednou vymyslel. Brzy mě to ale přešlo. Za tři hodiny jsem dorazil do Novohradských hor na Šumavu, do místa, kde lišky dávají dobrou noc, kde se vyrábí ta nejlepší marmeláda na světě a kde žije paní Blanka Milfaitová se svým partnerem a jestli je někde marmeládový ráj - tak je to určitě tam.

Po třech hodinách a půl jsem byl skoro u cíle. Měl jsem ještě deset minut, tak jsem se neudržel a poseděl u Novohradské bystřiny a snažil se rozdýchat ten čerstvý vzduch. Po třech hodinách a půl jsem byl skoro u cíle. Měl jsem ještě deset minut, tak jsem se neudržel a poseděl u Novohradské bystřiny a snažil se rozdýchat ten čerstvý vzduch.

V deset hodin jsem jak bylo domluveno stiskl zvonek Naše dobroty, pozdravil chlupáče u boudy a ponořil se do marmeládového ráje. V deset hodin jsem jak bylo domluveno stiskl zvonek Naše dobroty, pozdravil chlupáče u boudy a ponořil se do marmeládového ráje.

Marmelády byly v regále, na lavici, na zemi, na poličce....marmelády se tam prostě chovaly jako by tam byly doma. Marmelády byly v regále, na lavici, na zemi, na poličce....marmelády se tam prostě chovaly jako by tam byly doma.

Marmelády jsem měl pod nohama, nad hlavou i v zádech... Marmelády jsem měl pod nohama, nad hlavou i v zádech...

Měl jsem dovoleno nahlédnout i do krabice se speciální kolekcí. Samozřejme pod slibem, že nebudu nic olizovat a nic neupustím. Měl jsem dovoleno nahlédnout i do krabice se speciální kolekcí. Samozřejme pod slibem, že nebudu nic olizovat a nic neupustím.

Kolekce nese výstižný název Krvavá bouře nad Pohořím. Kolekce nese výstižný název Krvavá bouře nad Pohořím.

Když jsem nemohl ochutnávat, tak jsem si alespoň na nich chvíli zdřímnul. Už jste někdy spali na bouři? Když jsem nemohl ochutnávat, tak jsem si alespoň na nich chvíli zdřímnul. Už jste někdy spali na bouři?

To, co je v bedýnce není paní Blanka, ale Kabir. To, co je v bedýnce není paní Blanka, ale Kabir.

V kuchyni jsem musel přiložit trochu ruku k dílu. V kuchyni jsem musel přiložit trochu ruku k dílu.

Měl jsem chuť si zahrát zase jednou na schovku a schoval jsem se za sirupy. Bohužel mě ale nikdo nehledal - všichni se drželi lžiček, pomlaskávali a požitkářky mhouřili oči. Měl jsem chuť si zahrát zase jednou na schovku a schoval jsem se za sirupy. Bohužel mě ale nikdo nehledal - všichni se drželi lžiček, pomlaskávali a požitkářky mhouřili oči.

Tady v tom hrnci se odehrává celé marmeládové tajemství paní Blanky. Chvíli jsem poseděl, ale pod pokličku jsem radši nenahlídl. O rozvařené ovoce v chlupech jsem totiž nestál. Tady v tom hrnci se odehrává celé marmeládové tajemství paní Blanky. Chvíli jsem poseděl, ale pod pokličku jsem radši nenahlídl. O rozvařené ovoce v chlupech jsem totiž nestál.

Pro nejlepší marmeládu na světě - ty nejlepší skleničky Weck. Pro nejlepší marmeládu na světě - ty nejlepší skleničky Weck.

Skleničky jsou ručně nadepsány a obvázány lýkem. Skleničky jsou ručně nadepsány a obvázány lýkem.

Měl jsem hroznou chuť do toho fouknout, ale neudělal jsem to... Měl jsem hroznou chuť do toho fouknout, ale neudělal jsem to...

Nejdřív jsem myslel, že je to hračka. Chopil jsem se pera a po prvním tahu šel lístek rovnou do koše. Nejdřív jsem myslel, že je to hračka. Chopil jsem se pera a po prvním tahu šel lístek rovnou do koše.

Dostal jsem školení přímo od paní Blanky.  Ale jsem holt levej... Dostal jsem školení přímo od paní Blanky. Ale jsem holt levej...

Šel na mě pomalu hlad a tak jsem na pani Blanku zkusil udělat oči. Nebylo by něco na zub? Šel na mě pomalu hlad a tak jsem na pani Blanku zkusil udělat oči. Nebylo by něco na zub?

Bylo. Výborná domácí klobása mě na chvíli vyřadila ze hry. A tenhle zbytek už jsem nemohl a strčit do kapsy jsem se ho neodvážil. Ráno jsem slíbil doma, že nikde nic neštípnu. Bylo. Výborná domácí klobása mě na chvíli vyřadila ze hry. A tenhle zbytek už jsem nemohl a strčit do kapsy jsem se ho neodvážil. Ráno jsem slíbil doma, že nikde nic neštípnu.

Nenápadně jsem se vydal na obchůzku, pod záminkou, že si prohlédnu ocenění - ale je snad jasný, že jsem se prostě přežral a musel jsem rozchodit tu klobásu. Nenápadně jsem se vydal na obchůzku, pod záminkou, že si prohlédnu ocenění - ale je snad jasný, že jsem se prostě přežral a musel jsem rozchodit tu klobásu.

A máme je tady: Absolutní vítěz World´s Marmelade Awards, zlatá a dvojitá zlatá medaile a titul Nejlepší marmeláda na světě. Prostě v marmeládovém světě už nemůžete být výš. A máme je tady: Absolutní vítěz World´s Marmelade Awards, zlatá a dvojitá zlatá medaile a titul Nejlepší marmeláda na světě. Prostě v marmeládovém světě už nemůžete být výš.

Někdo má v obýváku obraz a drahou vázu, u paní Blanky visí otevírací doby pošt v okolí. Tak jsem si jenom představil tu naši poštu ve městě, jak nezvládá a pak si představil malou poštu v pohraničí a balíky paní Blanky, kterými je zásobuje každý den. Ty tam z ní musejí mít asi radost :-) Někdo má v obýváku obraz a drahou vázu, u paní Blanky visí otevírací doby pošt v okolí. Tak jsem si jenom představil tu naši poštu ve městě, jak nezvládá a pak si představil malou poštu v pohraničí a balíky paní Blanky, kterými je zásobuje každý den. Ty tam z ní musejí mít asi radost :-)

A pak se ozvalo CVAK a bylo to tady. Paní Blanka přinesla z kuchyně plnou náruč skleniček na ochutnání. Dodatečně se omlouvám, jestli jsem mlaskal, ale bylo těžké se udržet a myslet na slušné chování. A pak se ozvalo CVAK a bylo to tady. Paní Blanka přinesla z kuchyně plnou náruč skleniček na ochutnání. Dodatečně se omlouvám, jestli jsem mlaskal, ale bylo těžké se udržet a myslet na slušné chování.

No není to nádhera? Musel jsem si na chvíli odfouknout a myslet na návrat. Slíbil jsem, že nebudu dlouho zdržovat, protože vím, kolik je tam na tom konci světa práce. No není to nádhera? Musel jsem si na chvíli odfouknout a myslet na návrat. Slíbil jsem, že nebudu dlouho zdržovat, protože vím, kolik je tam na tom konci světa práce.

Ale přeci jen - ještě chvíli jsem poležel. Bylo mi tam tak nějak hezky.... Ale přeci jen - ještě chvíli jsem poležel. Bylo mi tam tak nějak hezky....

Než jsem se rozloučil, tak jsem jako bonus dostal ještě pomerančovou marmeládu se zlatem. Byl jsem zase jednou šťastnej jak blecha. Než jsem se rozloučil, tak jsem jako bonus dostal ještě pomerančovou marmeládu se zlatem. Byl jsem zase jednou šťastnej jak blecha.

Pak jsem ještě na chvíli poseděl v místní vývěsce a zamířil jsem domů. Pak jsem ještě na chvíli poseděl v místní vývěsce a zamířil jsem domů.

Doma jsem si ty šampióny pěkně vystavil. Paní Blance jsem ale jejich dlouhou životnost slíbit nemohl. Doma jsem si ty šampióny pěkně vystavil. Paní Blance jsem ale jejich dlouhou životnost slíbit nemohl.

Jsem myš z města a ještě jednou mockrát děkuji paní Blance a jejímu partnerovi za milé přijetí u nich doma, za ochutnávku marmelád a hlavně za tu dobrou domácí klobásu a jestli jsem trochu víc mlaskal, tak se omlouvám.

Stále vzpomínám na ten konec světa, na tu úžasnou přírodu okolo, na marmeládu, která byla přítomna všude, na vyprávění, jak to všechno začalo a je skoro s podivem, že to všechno funguje, když jediným spojením s okolím je telefon a internet, ale síla signálu rovná se jedné čárce, takže pokud voláte, jste zkrouceni v jednom místě u okna a v případě, že posíláte mail, tak můžete jít zatím hrabat zahradu.

Možná proto je to celé tak vyjimečné. A ať to vypadá jako marmeládový ráj, je za tím hromada práce, ať jsou to cesty do Itálie za citrusy nebo do Francie za levandulí nebo hodiny a hodiny opracovávání ovoce.

Musím přiznat, že když jsem se tam chystal, nechápal jsem, proč čekat měsíc na marmeládu. Když jsem ale odjížděl, bylo mi to jasný a proto jestli budete také čekat - nevadí, nezoufejte, čekejte - protože se to vyplatí!!!!

A pokud jsem někomu způsobil chutě, tak si může marmelády objednat ZDE a protože paní Blanka bude brzo maminkou hledá někoho, kdo by jim v marmeládovém království pomohl. Více informací o nabízené práci najdete ZDE.

Co ještě dodat? Hodně štěstí celé rodině! Zdraví a ať je to všechny baví a dělají to se stejnou láskou jako teď.

No a já? Já jsi jdu namazat chleba - ba ne, prdím na chleba - jdu si jenom pro lžičku a někde potají si jednu skleničku otevřu...

 

 

....a bude tu jedna příležitost, kde si marmelády koupit přímo od paní Blanky: Prague Food Festival 24.-26.5. 2013.  Nezapomeňte si tedy udělat místo ve špajzu a rezervujte si neděli.

 

Sdílet FacebookFacebook TwitterTwitter Google+Google+ MailE-mail

Další články z rubriky

Fotokabir

Nelidské fotopříběhy ze všech koutů a děr světa. Příběhy a reportáže, to je "Fotokabir".

Smích a pláč jsou nejcennější majetek živého člověka. Jan Werich

10.4.2014 Citáty

WebTop100