Kabir horolezcem v Nízkých Tatrách

Kabir horolezcem v Nízkých Tatrách

Tatry jsem měl domluvené ještě před tím, než se u nás zabydlela Ajša. Nikomu jsem to neřekl, ale byl jsem rád, že jsem vypadl. Měl jsem natržený šev u ocasu, oslintané pravé ucho a vůni zalitých granulí už jsem nomohl ani cítit. A tom, co se věčně utírá a sbírá ze země se tady ani nebudu rozepisovat. Zabalil jsem tedy baťoh, rozdělil doma hlídací úkoly a prásknul jsem do bot, které jsem samozřejmě neměl....

Nastudoval jsem řádně trasu. Nemínil jsem se nikde ztratit jako minule. Ještě teď mě z té vzpomínky bolí paty. Nastudoval jsem řádně trasu. Nemínil jsem se nikde ztratit jako minule. Ještě teď mě z té vzpomínky bolí paty.

Je to dobrý, sirky ani kolo s sebou nemám. Můžu tedy zahájit stoupání.  Je to dobrý, sirky ani kolo s sebou nemám. Můžu tedy zahájit stoupání.

V údolí mi bylo ještě do smíchu. V údolí mi bylo ještě do smíchu.

Tentokrát jsem to já nebyl - a nebyla to ani Ajša. Tentokrát jsem to já nebyl - a nebyla to ani Ajša.

Brzy jsem začínal ztrácet dech a zůstával na ocasu výpravy. Brzy jsem začínal ztrácet dech a zůstával na ocasu výpravy.

Když mě zleva předjeli i tihle dva, nasadil jsem indiánský běh. Když mě zleva předjeli i tihle dva, nasadil jsem indiánský běh.

Chtělo se mi skoro celou cestu - no vždyť vy víte. To jsem zvědav, jaké tady mají záchody. Chtělo se mi skoro celou cestu - no vždyť vy víte. To jsem zvědav, jaké tady mají záchody.

Prý Kabire, máš to támhle připravený. Blbý fórky... Prý Kabire, máš to támhle připravený. Blbý fórky...

Na horách je důležité se čas od času umět opřít. Já měl štěstí - opřel jsem se 10% zadarmo. Na horách je důležité se čas od času umět opřít. Já měl štěstí - opřel jsem se 10% zadarmo.

Byl jsem na vrcholu. Byl jsem na vrcholu.

Trochu to tam profukovalo, což mě vyhovovalo. Teď už ani nevadilo, že jsem se ráno opět nečesal. Trochu to tam profukovalo, což mě vyhovovalo. Teď už ani nevadilo, že jsem se ráno opět nečesal.

Tenhle obrázek ocení jenom ten, kdo nahoru vylezl po svých. Tenhle obrázek ocení jenom ten, kdo nahoru vylezl po svých.

V jeskyni jsem nikdy nebyl a netopýra jsem na vlastní očit také ještě neviděl. Tak vzhůru - tedy dolů! V jeskyni jsem nikdy nebyl a netopýra jsem na vlastní očit také ještě neviděl. Tak vzhůru - tedy dolů!

Vyfasoval jsem helmici. Trošku jsem je tam překvapil se svojí velikostí, ale prý tahle je ,,skoro,, akorát. Vyfasoval jsem helmici. Trošku jsem je tam překvapil se svojí velikostí, ale prý tahle je ,,skoro,, akorát.

A už jsme slaňovali... A už jsme slaňovali...

Bylo to zajímavý, ale začínal mi vlhnout kožich. Bylo to zajímavý, ale začínal mi vlhnout kožich.

Když jsem vylezl ven, začínalo se už šeřit. Když jsem vylezl ven, začínalo se už šeřit.

Vzal jsem nohy na ramena a alou domůůůů. Ještě bych mohl potkat toho mrtvýho netopýra a to bych naozaj nerad. Vzal jsem nohy na ramena a alou domůůůů. Ještě bych mohl potkat toho mrtvýho netopýra a to bych naozaj nerad.

Sdílet FacebookFacebook TwitterTwitter Google+Google+ MailE-mail

Další články z rubriky

Fotokabir

Nelidské fotopříběhy ze všech koutů a děr světa. Příběhy a reportáže, to je "Fotokabir".

Smích a pláč jsou nejcennější majetek živého člověka. Jan Werich

10.4.2014 Citáty

WebTop100