Kabir v Austrálii - čás I. CESTA

Kabir v Austrálii - čás I. CESTA

Už jako malá myš jsem si přál pohladit koalu po hlavě a mrknout se klokanovi do kapsy. Čas uzrál a bylo na čase, abych zase sbalil svých pět švestek a pár ementálů a vyrazil na druhou stranu zeměkoule. Ale ke komu pojedu? Kdo si mě veme na krk? Tak jsem chvíli hledal. A našel. Byl jsem na nějakou dobu hrdým příslušníkem pravé australské rodiny. Samozřejmě jsem musel slíbit, že nepelichám a nebudu nikde nic okusovat. Ale znáte moje slibování...

Na letišti v Praze jsem byl jediná myš, která cestuje se čtyřmi kufry. Samozřejmě nebyly moje. Já jsem si doma natáhl jenom plavky a zbytek vem čert. Prý je tam teplo. Na letišti v Praze jsem byl jediná myš, která cestuje se čtyřmi kufry. Samozřejmě nebyly moje. Já jsem si doma natáhl jenom plavky a zbytek vem čert. Prý je tam teplo.

Letěl jsem přes Soul a nikdo nechtěl riskovat, že se zase ztratím a budou mě nahánět někde v Riu. Tak jsem vyfasoval tuhle cedulku na krk. Chvíli jsem prskal a syčel, ale pak pro klid v rodině jsem kapituloval. Letěl jsem přes Soul a nikdo nechtěl riskovat, že se zase ztratím a budou mě nahánět někde v Riu. Tak jsem vyfasoval tuhle cedulku na krk. Chvíli jsem prskal a syčel, ale pak pro klid v rodině jsem kapituloval.

Při přestupu v Soulu jsem se vyfotil s místníma. Škoda jen, že jsem jim nerozuměl. Při přestupu v Soulu jsem se vyfotil s místníma. Škoda jen, že jsem jim nerozuměl.

Pak to přišlo! V Soulu jsem potkal tuhle mourovatou kočici. Vytáhl jsem ji holčičce z kočárku a už jsme se zubili do foťáku. Byla moc sympatická a stále mě hladila po mé vypracované pravé myší noze. Bohužel pokračovala ale dál do Číny a tam se mi nechtělo. A hlavně, co by tomu asi řekla sousedka Mýša doma? Nechtěl jsem si komplikovat život. Tak Čau, zase někdy! Pak to přišlo! V Soulu jsem potkal tuhle mourovatou kočici. Vytáhl jsem ji holčičce z kočárku a už jsme se zubili do foťáku. Byla moc sympatická a stále mě hladila po mé vypracované pravé myší noze. Bohužel pokračovala ale dál do Číny a tam se mi nechtělo. A hlavně, co by tomu asi řekla sousedka Mýša doma? Nechtěl jsem si komplikovat život. Tak Čau, zase někdy!

No a pak už jsem si jenom hlídal dostavník, který mě doveze ze Soulu do Sydney. Slíbil jsem doma, že nebudu nikde očumovat, neztratím se a letadlo si nenechám uletět, jako minule, když mi museli koupit novou letenku a já byl pár měsícu bez kapesnýho. No a pak už jsem si jenom hlídal dostavník, který mě doveze ze Soulu do Sydney. Slíbil jsem doma, že nebudu nikde očumovat, neztratím se a letadlo si nenechám uletět, jako minule, když mi museli koupit novou letenku a já byl pár měsícu bez kapesnýho.

Všechno dobře dopadlo. Jsem v Austrálii. Dobrodrůžo může začít.... Všechno dobře dopadlo. Jsem v Austrálii. Dobrodrůžo může začít....

Sdílet FacebookFacebook TwitterTwitter Google+Google+ MailE-mail

Další články z rubriky

Fotokabir

Nelidské fotopříběhy ze všech koutů a děr světa. Příběhy a reportáže, to je "Fotokabir".

Smích a pláč jsou nejcennější majetek živého člověka. Jan Werich

10.4.2014 Citáty

WebTop100